Rozhovor vznikl pro portál divadelnik.cz, rozhovor vedl redaktor portálu Tomáš Čivrný
Lukáši, z tvého redaktorského medailonku je zřejmé, že ses o divadlo začal zajímat již na základní škole. Navštěvoval jsi dramaťák na ZUŠ v Jablonci nad Nisou a do ochotnického světa tě uvítal dnes již neexistující DS Brčál v Jablonci nad Nisou. Jako herec jsi hostoval v souborech v Tanvaldu, v Josefově Dole, v Lomnici nad Popelkou, až jsi domovsky „zakotvil“ v Desné. Kde a jak se u tebe zrodila myšlenka zkusit si režii?
LF: To vyplynulo celkem přirozeně. Posun od hraní k režii podpořily divadelní přehlídky, na které s mojí ženou Péťou jezdíme rádi a pravidelně. Nicméně na začátku přišel nápad – mě na chvíli dostat z jeviště a naši Vlaďku (Koďouskovou, vedoucí souboru a režisérku všech her) na jeviště. Řekli jsme si, že tento model vyzkoušíme a Vlaďka bude mít hlavní roli.
Proč zrovna Kyanid o páté
Ke svému debutu sis zvolil text Kyanid o páté. Byla to první a jediná volba nebo jsi zvažoval mezi vícero texty?
LF: Byl to skutečně první a jediný výběr, žádnou jinou hru jsem vybranou neměl.
Kde jsi na text vlastně narazil?
LF: Kyanid o páté jsem objevil náhodou. Proklikával jsem Virtuální studovnou Divadelního ústavu. Postupně jsem pročítal repertoáry jednotlivých divadel, ale i seznamy her, ve kterých hrály známé české divadelní a filmové herečky. Pak mi vyskočil rejstřík Vlasty Chramostové, v něm Kyanid o páté na scéně Divadla Kolowrat. Záznam představení se dá dohledat, po jeho zhlédnutí bylo rozhodnuto. Celé to pak umocnila zpráva z Dilia, že autorská práva jsou k dispozici i pro ochotníky.
Můžeš čtenářům stručně popsat zápletku?
LF: Prozradit mohu anotaci našeho inscenování. Nazkoušeli jsme komorní drama o osudovém setkání dvou žen, které svedly dohromady netušené vazby minulosti.
Žádaný autor Pavel Kohout
Pavel Kohout tuto hru napsal dle literární předlohy Tecie Werbowski. Četl jsi původní dílo? Liší se nějak zásadně Kohoutovo zpracování?
LF: Ano, pořídil jsem si knihu Tecie Werbowski Ospalý život, ve které je příběh Zeď mezi námi. Pavel Kohout se touto povídkou inspiroval. Nejen, že jsem četl zmíněnou knížku, ale sehnal jsem si i všechny dostupné divadelní recenze, které vyšly po premiéře v Kolowratu. Navíc jsem studoval historické souvislosti. Ve hře je důležitý, nikoli však dominantní, odkaz na povstání ve varšavském ghettu. Letos v dubnu to bude 80 let od těchto událostí. Načasování premiéry vychází také na významné jubileum autora.
Realizoval jsi nějaké škrty nebo text hrajete tak, jak byl napsán?
LF: S textem jsem pracoval.
OS ŽUMPA Nučice uvádí Kohoutův text SEX. V prosinci 2022 ho soubor pozval na pražskou reprízu do Strašnic a on dorazil (v doprovodu dcery). Hodláš pana Kohouta také pozvat na některou z repríz?
LF: To, že Nučice budou uvádět Kohoutovu hru, jsem se dozvěděl loni na Hronově, když jsem si povídal s naším redakčním kolegou Robertem Kuneschem, který v Sexu hraje. Panu Kohoutovi jsem napsal e-mail. Chtěl jsem ho napřímo informovat, že se chystám na ochotnické scéně inscenovat jeho hru, ale on tu informaci měl již z Dilie. Odpověděl mi moc hezkou zprávou a naše počínání podpořil. Měl jsem v úmyslu ho pozvat na některou reprízu, jenže na videu z premiéry Sexu říkal, že už nebude navštěvovat divadla, kde hrají jeho hry. Říkal to ve spojitosti s tím, že už odloží svou kravatu, kterou mnoho let nosívá na premiéry. Zatím jsem mu tedy slíbil, že mu pošlu fotku z premiéry se zprávou, jak to u nás v Desné dopadlo.
Zlom v dramaturgii souboru
Nemohu si odpustit otázku směřující k dramaturgii souboru. Z vašich webových stránek vím, že se zaměřujete především na komedie a pohádky. Je tu tedy krok do neznáma. Pro soubor i vaše diváky. Přemýšlel jsi nějak nad touto okolností – ať už z pozitivního i negativního hlediska? Co vám to může přinést, co vám to může vzít?
LF: Komorní drama je nové pro nás i pro diváky. My jsme si od samého začátku vědomí, že návštěvnost možná nebude tak vysoká, jak jsme tomu zvyklí při komediích. Přesto nabídneme představení na všechna místa, kde pravidelně s Mladou haluzí hrajeme. Na jednu stranu rozumím tomu, že se lidé rádi baví, že mají svých starostí dost, a když už jdou do divadla, chtějí se zasmát a odreagovat. Divadlo je div, divadlo je o emocích, což není jen smích. Jsem přesvědčený, že naši příznivci a milovníci divadla na Kyanid přijdou. Pak je tu skupina potencionálních diváků, kterou by mohla nalákat zvědavost, téma hry, autor, herecké výkony a tak dále. Pro všechny, komu by se na drama nechtělo, mám pozvánku na pohádku. Mladá haluz má totiž na repertoáru Sněhovou královnu a v našem podání není tak drsná, jak ji známe od Andersena.
Obsazení
Přejdeme k obsazení. Ve hře se objevují pouze dvě postavy. Jednu z nich ztvární snad všem velmi dobře známá Vlaďka Koďousková, vedoucí DS Vojan Desná Mladá haluz a zároveň režisérka všech vašich dosavadních představení. Dokázala se hned přepnout z role režisérky a soustředit se jen na herectví? A z druhé strany – jaké to je, hned napoprvé režírovat někoho, kdo dlouhá léta režíroval tebe?
LF: První otázka je spíše na Vlaďku (postava Zofie). Mnozí ji znají jako výbornou režisérku, ale ona je i skvělá herečka. Kdyby na můj nápad a na moji nabídku role nekývla, tak bych asi vůbec nerežíroval. Jednou bych si přál, abychom se na jevišti potkali spolu. To bychom ale museli najít hru a režiséra. Zkušenosti s režií má i Iva (postava Iréne). Obě dvě ctily mé režisérské nápady a připomínky. Já si zkoušky užíval. Pracovat s Vlaďkou a Ivou byla velká radost, to říkám zcela vážně.
Ivana Halamová je členka vašeho souboru?
LF: Členka ne, ale pravidelný host. Už s námi hrála v Úžasné svatbě nebo v Zubaté story. Iva má svou domovskou scénu v souboru L. S. D. (Lučanský spolek divadelní), který ale perfektní zázemí a podmínky pro zkoušení našel v Jiřetíně pod Bukovou.
Kdo další přispěl svou kapkou do Kyanidu o páté
Pověz nám něco o ostatních složkách inscenace – kostýmy, scéna, hudba, světla – kdo za tím vším stojí a na jaké pojetí se divák může těšit?
LF: Děkuji za takovou otázku, protože i tahle práce byla důležitá. Hudba je autorská, složil ji pro nás Jirka Markalous. Toho mi doporučili a „dohodili“ Lucka a Tomáš Václovi z Jilemnice. Kostýmy navrhl člen našeho souboru Kuba Kočí, který studuje textilní průmyslovku. Části kostýmů pak posháněla moje Péťa. Ta se podílela také na návrhu a realizaci scény. Světla si navrhl náš desenský osvětlovač Michal Helbig. Inscenace Kyanid o páté by nevznikla bez Ládi Koďouska, manžela Vlaďky, který sleduje text a celou dobu nám drží palce. Podporu máme také od města Desná. Divák se může těšit na komorní prostředí. Hře více padnou malé útulné sály, ale příběh vyzní i v kukátkových divadlech.
Pokud čtenář nestihl premiéru 18. 3. 2023 od 19.00 v KD Sklář Desná, prozraď prosím termíny repríz, případně prvních zájezdů.
LF: Druhá premiéra proběhne v Jiřetíně pod Bukovou 22. dubna, v Tanvaldu se představíme 4. května. O prodlouženém víkendu 5.–8. května budeme na přehlídce v Josefově Dole. Štace i přehlídky rozložíme do příštích dvou let.
Děkuji za rozhovor. ZLOMTE VAZ!!
LF: Čert Tě vem! Se čtenáři se těším na setkání u hry Kyanid o páté.